# Čelíme pandemii politického teroru

- Odkaz: https://marps.cz/celime-pandemii-politickeho-teroru/
- Zveřejněno: 2026-10-29T19:14:36+01:00
- Autor: Marek

Tento příspěvek byl přečten 18 krát!

Naše země čelí pandemii politického terorismu: Pokus o vniknutí zfanatizovaného 
davu do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Dlažební kostky v rukou. Mediální manipulace.
Slovní i fyzické napadání vládních poslanců. Zveřejnění jejich telefonních čísel.
Zveřejnění telefonního čísla předsedy vlády, který následně obdržel 6700 zpráv a
desítky telefonátů včetně výhrůžek smrtí. Rozesílání výhružných mailů vládním politikům.
Vyhrožování jejich rodinám. Ne, nepřeháním, přesně tohle je politický teror!

 

To vše pod taktovkou nátlakového zločineckého spolku Milion chvilek (pro demagogii)
a často i na výzvy opozičních politiků. A proč to všechno? Zatímco demokraticky 
zvolená vláda naplňuje své předvolební sliby včetně změny financování veřejnoprávních
médií, opoziční politici, kteří sněmovní volby prohráli, si za pomoci naprosté demagogie
a politického teroru chtějí vynutit změnu politického kurzu. Neváhají k tomu používat
zcela vylhané argumenty a hnát své nemyslící příznivce do ulic.

 

Hlavní záminka pro rozpoutání politického teroru? Financování České televize a Českého
rozhlasu. Změna, která kdyby proběhla v klidu, nikdo si jí ani nevšimne. Namísto
z levé kapsy tzv. koncesionářských poplatků, se média mají platit z pravé kapsy 
přímo ze státního rozpočtu. V obou případech o tom rozhodují úplně stejní politici
a v obou případech je stejně snadné/těžké to prohlasovat.

 

S trochou nadsázky lze onu změnu přirovnat k rozdílu mezi hotovostním a bezhotovostním
placením. V obou případech zaplatíme stejně, ale bezhotovostní platba umožňuje větší
kontrolu. V případě občanů je taková absolutní kontrola spíše nežádoucí (pomyslnému
Velkému Bratrovi totiž opravdu není nic do toho, co si kupujeme či s kým a kam chodíme
do hospody), u veřejnoprávních institucí je možnost zvýšené kontroly a zjednodušení
a zlevnění celého systému naopak velmi žádoucí.

 

Systém poplatků je zastaralý

Opakuji snad už posté: Svět elektronických médií se v posledních desetiletích dramaticky
změnil. Jak co do technologií, tak co do množství programů. Způsob financování ČT
a ČRo je však stejný jako v první polovině 20. století. Televizní a rozhlasové poplatky
jsou neefektivní, iracionální a asociální, neboť v toku času se pozvolna přeměnily
na podivnou degresivní „daň z domácnosti“, efektivita jejich výběru je problematická
a v poměru ke svému příjmu paradoxně nejvíce platí ti nejchudší. Systém je prostě
zastaralý.

 

Samotné vymáhání poplatků od neplatičů stojí ročně stovky milionů korun a jeho následkem
jsou rovněž desetitisíce exekucí. Také tohle zastaralý systém generuje. Zároveň 
ovšem platí, že pro hrstku vyvolených je to výborný kšeft. Ostatně Facebookem nedávno
proletěla informace, že na vymáhání poplatků se podílí advokátní kancelář, v níž
má podíl manžel europoslanykně za STAN Nerudové.

 

Neprůhledné hospodaření je rovněž výhodné pro všechny umělce a další zájmové skupiny
přisáté na veřejnoprávní cecík, takže možné kontroly ze strany Nejvyššího kontrolního
úřadu (NKÚ), coby vedlejšího efektu změny financování, se bojí jak čert kříže. Za
tím účelem neváhají v divadlech i jinde vyhlašovat stávkovou pohotovost a vyhrožovat
skutečnou stávkou. Střet zájmů jak vyšitý! Tak jen do toho, stávkoví „teroristé“,
stávkujte co nejvíc a co nejdéle! Jen abyste se ale nepřepočítali. Třeba vyjde najevo,
že nikomu zas tak moc nescházíte.

 

Dav je nejhloupější ze všech živlů

Rozpoutávat kvůli banalitě, jakou je změna financování ČT a ČRo, politický teror,
lhát o zestátnění veřejnoprávních médií, ba dokonce o ohrožení demokracie, a volat
na pomoc nemyslící dav, je fatální zločin. Tenhle hřích už z opozičních politiků
nikdo nesejme.

Karel Čapek kdysi napsal: „Děsím se davu, je nejkrutější a nejhloupější ze všech
přírodních živlů.“ Ještě šířeji stejnou myšlenku ve své knize Psychologie davu rozvedl
francouzský sociolog, lékař a psycholog Gustave Le Bon: „Zatímco jednotlivec dokáže
uvažovat a cítit, v hromadě se odpovědnost rozplývá a zůstává jen pudovost.“ Jakmile
se jedinec stane součástí masy (davu), dochází u něj ke ztrátě individuální sebekontroly,
kritického myšlení a osobní odpovědnosti. Jeho vědomá osobnost se rozplývá v tzv.„
kolektivní duši davu“, kde hlavní roli přebírá sugesce, iracionální emoce a primitivní
pudy. Le Bon sice své věty napsal na konci 19. století, ale vypadá to, jako by je
psal o Milionu chvilek, politicích opozičních politických stran, hercích Národního
divadla a dalších scén, zpovykaných biskupech, rektorech i studentech a jednom každém
ze zmanipulovaného nemyslícího davu z českých a moravských námětí.

 

Jedno je jisté a říká se tomu kouzlo nechtěného. Česká televize a Český rozhlas 
coby subjekty i objekty současného dění tuhle pandemii politického teroru nemohou
přežít. Rozpoutané zlo se dříve či později jako bumerang vrátí. Boží mlýny totiž
melou. Někdy pomalu, ale melou. A bude to jen dobře.

 

(Autor: Petr Štěpánek, místopředseda Trikolóry. Psáno pro Deník TO, ilustrace Deník
TO.)