# Může být Česká republika neutrální a vystoupit z NATO?

- Odkaz: https://marps.cz/muze-byt-ceska-republika-neutralni-a-vystoupit-z-nato/
- Zveřejněno: 2026-10-21T18:32:12+02:00
- Autor: Marek

Tento příspěvek byl přečten 28 krát!

**Samo vyhlášení neutrality a její zakotvení v Ústavě ČR by automaticky neukončilo
členství České republiky v NATO**, z právního i mezinárodního hlediska by však vytvořilo
zásadní rozpor.

Při vystoupení z Aliance a vyhlášení neutrality hrají klíčovou roli následující 
právní a politické faktory:

### 1. Mezinárodněprávní proces (Odstoupení od Severoatlantické smlouvy)

 * **Článek 13 Severoatlantické smlouvy:** Členství v NATO nevzniká ani nezaniká
   pouze vnitrostátními ústavními změnami. Vystoupení z NATO upravuje **Článek 13
   Severoatlantické smlouvy**, podle kterého musí smluvní strana (ČR) doručit oficiální
   oznámení o výpovědi vládě USA (depozitáři smlouvy).
 * **Jednoroční lhůta:** Členství v Alianci formálně zaniká **až po uplynutí jednoho
   roku** od doručení tohoto oznámení. Do té doby zůstává stát právně vázán všemi
   aliančními závazky.

### 2. Právní a ústavní rozpor

 * Pokud by Česká republika schválila ústavní zákon deklarující vojenskou neutralitu
   bez předchozího nebo současného podání výpovědi Severoatlantické smlouvy, dostala
   by se do **přímého konfliktu se svými mezinárodními závazky**.
 * Článek 5 Severoatlantické smlouvy (kolektivní obrana) je neslučitelný s konceptem
   trvalé neutrality, která státu zakazuje účastnit se vojenských aliancí a poskytovat
   vojenskou pomoc jiným státům.

### 3. Vnitrostátní postup v ČR

Pro vystoupení z NATO a zakotvení neutrality by v ČR bylo nutné:

 1. **Schválit změnu Ústavy ČR** (ústavním zákonem, který vyžaduje 3/5 většinu poslanců
    i přítomných senátorů).
 2. **Vypovědět Severoatlantickou smlouvu** (souhlas obou komor Parlamentu ČR a podpis
    prezidenta republiky).
 3. **Uplatnit Článek 13** doručením výpovědi depozitáři.

> **Shrnutí:** Vyhlášení neutrality v Ústavě by bylo vnitrostátním krokem a politickým
> deklarováním záměru. K **reálnému ukončení členství v NATO** by však došlo až 
> po formální výpovědi Severoatlantické smlouvy podle jejího Článku 13 a uplynutí
> výpovědní lhůty jednoho roku.

Trvalá neutralita v Evropě má různé právní i politické podoby. Model **Švýcarska**
a **Rakouska** představuje dva odlišné přístupy k tomu, jak neutralitu vzniknout,
vykládat a skloubit s mezinárodní integrací.

### Porovnání: Švýcarská vs. Rakouská neutralita

  |  **Kritérium** |  **Švýcarsko** |  **Rakousko** |  
   |  **Původ statusu** |  Vídeňský kongres (1815) – uznáno velmocemi. |  Státní smlouva a Ústavní zákon (1955). |  
 |  **Právní základ** |  Zakotveno ve Federální ústavě. |  Samostatný ústavní zákon. |  
 |  **Členství v EU** |  **Ne** (mimo EU, pouze bilaterální smlouvy). |  **Ano** (člen od roku 1995). |  
 |  **Vojenská spolupráce** |  Zdrženlivá, důraz na soběstačnou obranu. |  Účast na mírových misích EU a CSDP. |

### 1. Švýcarský model (_Tradiční a ozbrojená neutralita_)

 * **Historie a podstata:** Švýcarsko si udržuje neutralitu přes 200 let. Jeho status
   nevychází ze závazku vůči jedné konkrétní mocnosti, ale z mezinárodního konsenzu
   z roku 1815.
 * **Integrace:** Dlouhou dobu odmítalo i vstup do OSN (vstoupilo až v roce 2002)
   a dodnes není členem Evropské unie.
 * **Vojenská doktrína:** Sází na princip „ozbrojené neutrality“ – silnou vlastní
   armádu, rozsáhlé systémy civilní ochrany a odmítání účasti v jakýchkoliv zahraničních
   vojenských paktů či operacích pod cizím velením.

### 2. Rakouský model (_Ústavní a „integrovaná“ neutralita_)

 * **Historie a podstata:** Rakouská neutralita vznikla v roce 1955 jako podmínka
   Sovětského svazu pro odchod okupačních vojsk. Rakouský parlament po odchodu vojsk
   přijal samostatný ústavní zákon o trvalé neutralitě.
 * **Vstup do EU (1995):** Pro Rakousko znamenal vstup do Evropské unie posun v 
   chápání neutrality. Účastní se Společné bezpečnostní a obranné politiky EU (CSDP)
   a schvaluje unijní sankce.
 * **Rozpor s Článkem 42 odst. 7 SEU:** Smlouva o EU obsahuje doložku o vzájemné
   pomoci při napadení členského státu, nicméně obsahuje výjimku (_tzv. irskou/rakouskou
   doložku_), která respektuje specifický charakter bezpečnostní politiky neutrálních
   zemí.

### Co by to znamenalo pro ČR?

Pokud by Česká republika usilovala o neutralitu:

 1. **Podle rakouského vzoru:** Musela by sladit neutralitu se svým členstvím v EU,
    což umožňuje účast v nenařizovaných mírových misích nebo unijních sankcích, ale
    vylučuje garance kolektivní obrany NATO.
 2. **Podle švýcarského vzoru:** Vyžadovalo by to kompletní izolaci od vojensko-politických
    bloků, což by v praxi zásadně zkomplikovalo i stávající úroveň integrace v rámci
    EU.

[Tento článek jsem napsal ve spolupráci s ]