Tento příspěvek už byl přečten 1870 krát!
O víkendu jsme byli svědky kulturní události, kterou organizátoři pojmenovali „Demonstrace Česko proti vládě“.
Proč to považuji za kulturní událost a ne jen za demonstraci?
Jednoduše proto, že demonstrace nenabídla žádná řešení. Organizátoři nám předložili jen variantu, kde kritizují stávající systém, tvrdí, že se dělá špatně, a nabízejí, že to dokážou lépe. Myslí si, že stačí, když se dostanou do Poslanecké sněmovny, kde budou schopni dělat věci lépe a vysvětlit ostatním, kde se nachází pravda.
Mýlí se.
Nyní už nestačí jen změnit poměry v poslanecké sněmovně. Musíme roztrhat ústavu, která byla pošlapána, a napsat ji znovu tak, aby získala znovu respekt a vážnost. Je třeba změnit volební právo a rozdělit ho na aktivní a pasivní složku.
Aktivní volební právo zahrnuje možnost volit, zatímco pasivní volební právo umožňuje být zvoleným. Stát musí být řízen lidmi, kteří mají pro takovou službu předpoklady a vhodné vlastnosti. Je nezbytné vyloučit ty, kteří pro tuto činnost nejsou vhodní!
Lidé, kteří se účastnili této v uvozovkách demonstrace, vědí, že v této zemi a jejím vedení něco není v pořádku, a proto se sešli, aby se ujistili, že nežijí v omylu a nejsou jediní s tímto pocitem. Po události odešli s pozitivním dojmem, který připomínal to, co lidé zažívají při kvalitním kulturním zážitku. I provozovatelé občerstvení byli spokojeni. Můžeme tedy říci, že tato událost byla úspěšná. Lidé s podobnými názory se v mírovém duchu rozešli s pocitem, co by se dalo nazvat kulturním zážitkem. Jiní zase strávili den na hokejovém zápase a vrátili se domů s podobným dojmem.
Demonstrace teprve přijde.
Ptáte se, kdy?
Ve chvíli, kdy společnost vystoupí z komfortní zóny.
V ideálním případě jsou příjmy a výdaje ve zdravé společnosti rozděleny následovně: Občané použijí ze svých příjmů 50 % na stálé platby, jako je nájem, energie nebo splátky čehokoli; dále 30 % na nestálé platby, jako jsou kulturní události, stravování mimo domov, káva nebo pivo s přáteli atd. Zbyde jim 20 % na úspory.
Jaká je situace v České republice? Podle průzkumu České spořitelny o výdajích domácností z roku 2022 se poměr výdajů domácností dělí následovně:
Nezbytné výdaje (stálé platby): 55 %
Zbytečné výdaje (nestálé platby): 30 %
Úspory: 15 %
Jistě, poměr se mohl v roce 2023 změnit. Změnily se ceny energie, potravin, služeb a náklady na bydlení, což lidé začínají cítit. Kroky vlády brzy způsobí, že vypadnou z tohoto zlatého okna.
Nikdo z vedení státu neřeší inflaci energie nebo potravin dostatečně.
Nikdo z vlády nerozumí hodnotě peněz. Podle nich se totiž peníze nevydělávají prací, ale o peníze se žádá a rozdělují se. Nebo ne? 🙂
Kolik miliard potřebujeme na armádu? Potřebujeme nové vrtulníky, no jasně!
Kolik miliard potřebujeme někomu věnovat? Máme dost na rozdávání, nebo ne?
Kolika miliardami se máme zadlužit? Však to nikdo nepočítá a nejde to z mé kapsy!
Lidé, kteří se nikdy v životě nesetkali s takovými čísly, z logického hlediska netuší, kolik to je peněz. Proto, když jim někdo předloží k podpisu miliardu, jen se zdvořile zeptají, kde to mají podepsat. Kdybyste jim dali schválit něco za sto tisíc korun, tak to nepodepíšou. Dojde jim, že je to moc!
Jelikož stát utrácí peníze závratným tempem a nevytváří podmínky pro tvorbu nových hodnot, může se stát, že se penězovod přetrhne a čisté příjmy státu nebudou stačit k ufinancování společnosti.
Stát si zvykl na deficitní rozpočet, což znamená, že stát vybere část peněz na daních a zbylou část si musí vypůjčit pro svůj chod. Ale co když přijde celosvětový finanční otřes, o kterém mluví většina uznávaných odborníků západního světa?
Naopak laik tvrdí: „To se určitě nestane, tomu nevěřím, oni by to nedopustili!“ Ale kdo má pravdu? Laik? Možná.
Připustíme-li verzi odborníka, že trhy zažijí otřes, budou banky muset být opatrnější a nebudou ochotny nadále financovat nesplatitelný rozpočet státu. Stát si v takovém případě nebude moci půjčit peníze na dofinancování svého chodu. Bude si muset vystačit jen s penězi z výběru daní.
V ten okamžik budou chybět peníze na důchody, platy státních zaměstnanců, a budou chybět prostředky na financování zdravotnictví, infrastruktury atd.
Nyní si položme otázku, jak dlouho bude trvat, než společnost vypadne z tohoto zlatého okna a její poměr 55/30/15 bude dramaticky upraven?
Až potom přijde první demonstrace.
Lidé vymění slovníček
„Ahoj Karle, rád tě vidím, ale dnes nás tady přišlo co?“
za
„Do prdele, takhle se nedá žít!“
Najednou uslyšíte rachot lavičky, kterou někdo táhne na druhé straně Václavského náměstí, aby si na ni mohl stoupnout blíže davu a promluvit ke svým spoluobčanům. Tento člověk nebude dlouho mluvit. Pronese jen výzvu:
„Pojďme to řešit, a to hned!“
V ten den se zrodí nový národní vůdce. Roztrhá ústavu, kterou se již dnes nikdo neřídí. Takoví Babišové, Fialové a jim podobní si po naší ústavě dokonce nohy otírají.
Vznikne nová ústava, kterou bude národ opětovně respektovat.
To bude začátek nové velké změny.
Dnes si zatím užijte kulturních akcí, kterých jsme byli svědky o víkendu, a které se konaly taky koncem devadesátých let. Tehdy byla ta akce dokonce větší než ta víkendová kulturní demonstrace a hlavní představitel dokonce uměl lépe tančit.
S pozdravem
[Autor: Rostislav Čuba]
