Muniční iniciativa

Posted on

Tento příspěvek už byl přečten 7 krát!

Muniční iniciativa – pět vyvolených, 110 miliard a zisky, ze kterých se zatočí hlava.
Než zveřejním druhou část článku o úzkém personálním, finančním, programovém a především podnikatelském propojení mezi hnutím STAN a Pražským hradem Petra Pavla, zastavím se u České muniční iniciativy. Někdo totiž vydělal doslova nepředstavitelné peníze a nebyl to Andrej Babiš, Pavel Tykač, Daniel Křetínský nebo někdo z dalších „obvyklých podezřelých“.
Nejprve je však nutné vysvětlit mechanismus muniční iniciativy. Ukrajina dostala ohromné množství podpory, nikoli však v penězích. Nejčastěji byly napadené zemi zasílány finanční tranše na konkrétní účel – například na výplatu důchodů, obnovu energetiky atd. Zahraniční dárci jen málokdy poskytli balík peněz s tím, aby je Ukrajina využila na vlastní potřeby. Důvodem byla především převládající korupce v zemi a dárci měli často opodstatněné obavy, že by mohly být prostředky defraudovány.
Evropské, ale ani americké zbrojovky nestíhaly potřebnou munici vyrábět a po dvou letech války, v únoru roku 2024, přišli Petr Pavel, Petr Fiala a Jana Černochová s jednoduchou myšlenkou – munice pro Ukrajinu nemusí pocházet jen z evropské výroby a lze jí dodávat také skrze výkup munice ze zemí, které se do války odmítají přímo zapojit – zrodila se Česká muniční iniciativa. Česká republika měla organizovat výkup munice a české zbrojovky pak měly tuto munici dodávat na Ukrajinu, aby měla napadená země munice dostatek.
Na papíře to znělo skvěle, realita se ale zásadně lišila od oné bohulibé a jistě i potřebné myšlenky.
Prvním varovným znamením byl úplně uzavřený systém. V iniciativě mohli dárci kupovat munici jen skrze pět firem, které nominovalo přímo Ministerstvo obrany a jeho odbor AMOS. Šlo o Českou zbrojovku (Colt CZ Group), holding CSG Michala Strnada, STV Martina Drdy a dvě méně známé firmy, Omnipol a DSS.
Nikdo jiný munici dodávat nemohl a pokud by se jakýkoli podnik hodlal podílet na dodávkách munice, musel projít přes tuto „velkou pětku“, v níž měl – a dodnes má -naprosto dominantní podíl Michal Strnad se svou firmou CSG.
Druhým varovným znamením bylo prolínání nově vyráběné munice a starých sovětských granátů z dob studené války. Firmy v iniciativě nabídly balík munice k dodání Ukrajině a dárci jej buď zafinancovali, nebo ne. Vše probíhalo v horizontu týdnů a bohatí donoři v čele s Německem a Dánskem příliš neřešili cenu, řešili rychlost dodání. Odbor AMOS nijak nekontroloval předražené nabídky a pro výrobce nebylo nic jednoduššího, než si v uzavřené „pětici vyvolených“ nastavit požadovanou cenotvorbu.
Petr Pavel, Petr Fiala a Jana Černochová zajistili to nejpodstatnější – obrovský balík peněz. Přispěvatelé z řad evropských zemí a Kanady zaplatili od jara roku 2024 do října 2025 celkem 4,5 miliardy euro, což odpovídá 110 miliardám korun (!).
A nyní k té temné stránce vychvalovaného projektu. Ukrajině bylo zcela lhostejné, kdo jí munici dodá, protože za ní nemusela platit. Potřebovala nejvyšší možné množství granátů a to co nejrychleji. Obrovské množství peněz, nulová kontrola a tlak k dodání granátů napadené Ukrajině – tato kombinace nevyhnutelně stvořila naprosto bizarní situace, na kterých „pětice vyvolených“ doslova brutálně zbohatla.
Nyní je třeba dodat konkrétní příklad. Na jaře roku 2024 oznámila firma CSG Michala Strnada schopnost dodat 180 000 dělostřeleckých granátů. 100 000 kusů mělo pocházet z novovýroby a 80 000 kusů tvořily staré granáty ze sovětské éry. Cena nové munice přitom dosahovala 3 200 eur za kus, aniž by byla započítaná doprava na Ukrajinu.
Odbor AMOS českého Ministerstva obrany kontaktoval turecký výrobce MKM s tím, že Ukrajině dodá munici za výrazně lepší cenu, konkrétně za 2 700 dolarů za kus. AMOS následně nabídku firmy MKM odmítl a společnost odkázal na holding CSG, který dotčenou dodávku administroval. Turecký výrobce následně holdingu CSG prodal munici za 2 700 dolarů a firma Czechoslovak Group tyto náboje nacenila na 3 200 eur (!!) a nechala za ně zaplatit Spolkovou republiku Německo. Senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) ve své zprávě odhaduje, že si Michal Strnad jen na této jedné dodávce přišel na více než 2 miliardy korun v zisku. Předražená byla totiž i stará sovětská munice a to o více než 250 euro za kus.
V té samé době, kdy Michal Strnad a další podnikatelé z České muniční iniciativy prodávali náboje za 3 200 eur za kus, nakupovala Ukrajina ty totožné (!!!) náboje od turecké společnosti MKM za 2 300 až 2 700 dolarů za kus.
Aby toho nebylo málo, i čeští výrobci STV a CSG prodávali náboje před uvedením muniční iniciativy Ukrajině za ceny v rozmezí 2 300 dolarů až 2 900 dolarů za kus.
Jakmile byla iniciativa uvedena, ceny se zvedly o více než 20 % a zbrojaři tak mohli uplatněním této cenotvorby na 110 miliardách korun vydělat zhruba 20 až 25 miliard korun v čistém zisku. Zbrojaři pak logicky do muniční iniciativy „propašovali“ i vlastní dělostřelecké granáty – samozřejmě za navýšenou cenu.
Zajímavé je zejména to, jak na zdokumentované případy předražených granátů reagoval Petr Fiala. Některé citace vytrhnu z níže uvedeného příspěvku na síti X.
„Ti, kteří se o to snaží (kritiku muniční iniciativy), neříkají pravdu, manipulují a bohužel tím jen napomáhají Rusku.“
„Budou vám říkat, že je munice předražená, budou vám říkat, že na ní někdo vydělává moc. Nevěřte jim, není to pravda. Ta munice se prodává a dodává za aktuální ceny na mezinárodním trhu. Nikdo do cen nezasahuje a ani nemůže. Je to nejlevnější a nejtransparentnější varianta. Pokud má někdo nějaké lepší řešení, ať jej představí.“
Shodou okolností měla lepší řešení přímo Ukrajina. Její Ministerstvo obrany nabízelo, že bude munici nakupovat levněji a efektivněji. Představilo cenové stropy o mnoho nižší, než za jaké munici dodávali čeští dodavatelé a Ukrajina také kontaktovala přímo i českou agenturu AMOS. Byla odmítnuta a teď přijde to nejlepší – Česká republika i zahraniční donoři odmítli Ukrajině financovat tyto levnější nákupy s tím, že se obávají korupčního jednání.
Česká muniční iniciativa tak posloužila Ukrajině v tom, že jí byla dodána potřebná munice. Na ceně nezáleželo, Ukrajinci totiž za munici neplatili, ačkoli sami chtěli a pět českých zbrojařských firem vytvořilo za přispění vlády Petra Fialy monopol, kde byli schopní vydělat nepředstavitelné peníze a prodávat nejdražší munici v dějinách.
Michal Strnad jen za rok 2024 navýšil svůj majetek podle serveru Forbes o 175 miliard korun. Jeho firma se stala nejhodnotnějším podnikem v České republice a důvodem je pouze a jen Česká muniční iniciativa. Strnad měl díky programu tak nepředstavitelné zisky, že začal jako na běžícím páse nakupovat firmy, aby ziskovost svých podniků alespoň trochu papírově snížil a nevzbudil příliš pozornosti. Akvizice ve Francii, Španělsku, Itálii, USA, na Slovensku a v dalších zemích – velká část z prostředků na tyto nakoupené firmy pocházela právě z České muniční iniciativy.
Kdokoli muniční iniciativu kritizoval, pomáhal podle Petra Fialy a dalších politiků bývalé vlády Ruské federaci. Vykládal nesmysly, lhal a zpochybňoval ohromný úspěch České republiky. Je tak na zamyšlení, zda je server Investigace.cz nakloněn Ruské federaci, když informoval i o Babišově zámku ve Francii a zda je dezinformátorem také Lukáš Wagenknecht z Pirátů, který sepsal nejpodrobnější a zdroji detailně podloženou zprávu o doslova brutálních ziscích zbojařů, která byla Fialovou vládou zcela vymlčena a ignorována.
 
Šalom.
 
Autor: Thomas Paukner
 
Foto Fiala:Wiki
Foto Strnad: CSG Presskit
error: Obsah je chráněný!