Naše cesta směrem k rozvoji či rozvojové zemi

Tento příspěvek už byl přečten 7012 krát!

Není pochyb, že prožíváme krizi, kterou odstartoval virus a následně válka na Ukrajině. Svět se rozdělil na dva tábory, které vidí odlišná východiska z těchto krizí.

Na jedné straně je nerespekt k druhému, kdy určitá skupina lidí nám říká, jak vypadá jediné možné řešení a ostatní se tomuto řešení musí podřídit. Já jsem zastáncem druhého pohledu, tolerance k druhému a jeho práva se rozhodnout, jak chce žít. Toleruji jednotlivce i společenské jednotky, které mají právo tvořit suverénní rozhodnutí a chránit své hodnoty.

Jedni tvrdí, že svoboda je vakcína a poražení a zotročení Ruska. Druhá strana tvrdí, že svoboda je nepodřídit se, nepokleknout, respektovat druhého a hledat možnosti navzájem výhodné spolupráce. Nerozděluji zde lidi na očkované a neočkované, respektuji občany, kteří se nechali naočkovat z vlastní vůle. Mluvím o skupině, která nerespektuje druhé a vytváří tlak na ostatní, aby se podřídili jejich názoru. Tento názor říká, jak se má občan nebo druhá země chovat, jaké hodnoty má vyznávat a jak se má podřídit elitě, která je u moci. Pokud se tak nestane, oni jako zástupci vládnoucí elity na vás nebo danou zemi uvalí trest. Víme jak má žít Rusko a nevíme jak chránit vlastní svobodu.

Svoboda je jako vzduch. V podstatě ji nelze vidět, ale když vám někdo vzduch ubere, v určitém okamžiku nebudete schopni dýchat. Nejprve zpomalíte, omezíte svou pohyblivost, abyste šetřili vzduchem, ale nakonec umřete.

Myslím si, že prvním krokem k jakékoli změně je uvědomění. Společnost nebo člověk si musí uvědomit, kde jsme, kam kráčíme, co nás čeká a s jakou změnou se musíme vyrovnat.

Tohle je krize efektivity kapitálu. V podstatě Spojené státy tisknou peníze a tyto peníze jsou legalizovány prostřednictvím nadnárodních bank. Dále je s těmito penězi nakupován majetek v dalších zemích. Tato redistribuce majetku vytvořila elitní skupinu, která má pocit, že vlastní planetu a zdroje, které jsou její součástí. Včetně vzduchu, vody nebo vašeho života. Všem ostatním postupně nezbude nic. Všechno je skvělé! Existuje však pouze jeden problém: někteří lidé nebo dokonce celé země se postavily na odpor této myšlence a začali upozorňovat na tento monstrózní podvod.

Proto některé skupiny zemí začaly měnit takzvaný model dělby práce, kdy nadhodnota z vyprodukovaného výrobku je místo nerovnoměrně, rovnoprávně redistribuována. To způsobilo, že země, které si žily nadpoměry, z většího dílu nadhodnoty začaly neúměrně generovat dluh, jelikož svůj um a svůj průmysl vyexportovaly za své hranice tak, aby se zmíněná nadhodnota dostala do rukou zmíněné elity. Zakladatel politické ekonomie Adam Smith předpověděl tuto krizi efektivity kapitálu, když popsal, že kapitalismus má svůj začátek a konec. Kapitalismus může fungovat pouze za předpokladu, že může neustále růst a expandovat a ovládat trh. Hospodářství zároveň může vzkvétat pouze za předpokladu relativně dostupné a levné energie.

Elity, opilé mocí, reagují na tuto neposlušnost a vzpouru proti dělbě práce tresty. Nejprve jemněji sankcemi, následně násilně a válkami. Mají ovšem svázané ruce a mysl, jelikož si myslí, že vítězství leží v rukou toho, kdo ovládá finanční kapitál. Dnešní krize je ovšem krizi efektivity finančního kapitálu.

Kapitálem nezaplatíte odvahu a mysl svobodného člověka také není na prodej.

A to je hlavní důvod proč jsou dnešní elity odsouzeny k neúspěchu.

Každý jejich další krok se stává chybou.

Sankce odstřihly naše ekonomiky od levných a dostupných energetických surovin. Donutily země, na které byly sankce zaměřeny, uvědomit si, že hodnoty které jsou jim vnucovány nejsou tím, co by jich mělo udělat šťastnějšími. Pochopili, že za svou identitu, za svou kulturu, za své nepodřízení se, za svou svobodu jsou ochotni i bojovat a stali se velkým příkladem pro ostatní země.

Podívejme se ovšem na situaci u nás.

Naše situace je následující, výkonná ekonomika v České republice tvoří 70 % celkového hrubého domácího produktu (HDP) a nevýkonná ekonomika, která zahrnuje odvětví jako obchod, služby, veřejná správa a doprava, tvoří zbylých 30% HDP. Podíl automobilového průmyslu na výkonné ekonomice činil přibližně 20 %.

konná ekonomika zahrnuje odvětví a sektory, které aktivně vytvářejí nové produkty a služby s cílem přidat hodnotu do ekonomického systému. Mezi tato odvětví patří průmyslová výroba, zemědělství, technologický sektor, stavebnictví a další oblasti jež přispívají k růstu a rozvoji ekonomiky. Na rozdíl od odvětví, která primárně spotřebovávají nebo redistribuují existující hodnotu, výkonná ekonomika hraje klíčovou roli ve vytváření nového bohatství a podporuje udržitelný ekonomický rozvoj země.

Stát je základní územní mocenská jednotka, která má monopol na vytváření zákonů a pravidel, které mají za cíl zajišťovat bezpečnost a blahobyt obyvatelstva. Jedním z hlavních cílů zákonů a pravidel je zvyšování životní úrovně obyvatelstva.

Položme si nyní otázku, splňuje naše vláda tyto parametry? Já si myslím, že ne.

Naše vláda podniká veškeré možné i nemožné kroky, které vedou k zdražení energie. Přitom má plnou kompetenci nad jednou z jejích klíčových složek – elektrickou energií, jelikož je většinovým vlastníkem společnosti ČEZ, která je dominantním dodavatelem elektrické energie v naší zemi. Neexistuje žádný racionální důvod pro zvýšení ceny této energie.

Stát se dopouští neuvěřitelných pochybení.

Například:

Na základě usnesení vlády o schématu poskytování úvěrů k odvrácení škod v národním hospodářství ve smyslu ustanovení § 35 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb. vláda poskytla společnosti ČEZ úvěr ve výši 3 miliard EUR na zálohy na burzu.”

Jednoduše obešli (na hulváta) parlamentní schvalování podle uvedeného paragrafu. Ve skutečnosti se nejednalo o žádné odvrácení škod v národním hospodářství. Vláda pouze přesunula problém z ČEZ na spotřebitele v České republice, čímž vystavila velkou část občanů stavu těžké nouze. Vláda tak vytvořila situaci, ve které jednostranně poskytla značný prospěch jiné straně (ČEZ).

Je těžké nevidět v takovém jednání prvky lichvy a zároveň je obejití schvalovacího procesu v parlamentu podle mého názoru trestným činem.

Proč byl tímto krokem vytvořen prostor pro vyšší cenu elektřiny? Nejednalo se o odvrácení škod, ale přímo se vytvořil prostor pro škody velkého rozsahu.

Peníze byly určeny jako záloha na Lipskou burzu. Nicméně burza má za úkol pouze vyrovnání nabídky a poptávky, nic víc. Je důležité si uvědomit, že elektrická energie není skladovatelná a musí být spotřebována v reálném čase. ČEZ však může prodat elektřinu, kterou vyrobí v budoucnosti, což také učinil. Nový kupující (majitel budoucí energie) musel být obeznámen s trhem a měl vědomosti o tom, že tuto elektřinu může prodávat pouze na trhu v České republice.

Česká republika je soběstačná ve výrobě elektrické energie a kapacita přenosové soustavy do zahraničí je omezená. Celá kapacita nemůže být vyvezena kvůli fyzikálním parametrům, které umožňují přenést za hranici pouze její menší část. Tato část se také vyváží a spotřebovává za naší hranicí.

Pokud je nabídková cena na Lipské burze vysoká, je pro její koupi požadována odpovídající záloha. ČEZ a stát tuto cenu akceptovaly s tvrzením, že tím odvrátí hospodářskou škodu.

Avšak kdyby cena na burze nebyla akceptována a ČEZ by složil zálohu na burze pouze v rozsahu obvyklé ceny, na kterou měl dostatek prostředků, prodávající by musel akceptovat cenu kupujícího. Jelikož jiný spotřebitel než ten z České republiky neexistuje. Pokud by prodávající chtěl elektřinu prodat na jiném trhu, například v Německu, mohl by tak učinit, ale nebyl by schopen ji tam přenést (kapacita přenosu je limitovaná). Majitel elektřiny by se tak dostal do situace, že by nemohl odebrat nasmlouvané množství a dodat jej německým zákazníkům. Elektrárna by mu musela účtovat sankce za neodebranou elektřinu. Elektrárna nemůže být vypnuta z hodiny na hodinu, proto by výrobce musel elektřinu zlikvidovat, například spálením u domácích spotřebitelů zadarmo. Majitel elektřiny, kterou neodebral z elektrárny, by musel za tuto takzvanou likvidaci uhradit veškeré náklady.

Majitel elektřiny to ví a za vysokou cenu by se prodala pouze ta část, která se stejně vyváží. Pokud by nedošlo k umělému zásahu do trhu, burza by pouze vyrovnala nabídku s poptávkou. Trh s elektřinou není globální, ale územně ohraničený.

Stát tímto způsobem, že přistoupil na takové ceny, způsobil zdražení elektrické energie a způsobil občanům a podnikům škodu velkého rozsahu.

Policie a státní zástupce byli na to upozorněni, a myslím, že stojí za to zmínit část jejich odpovědi. Argumentovali totiž, že za zvýšení ceny v České republice může snížení hladiny alpských toků! Ano slyšíte dobře.


Druhý příklad cen energií uvedu v grafu:

Graf jsem získal od Ivana Noveského

Volíme si svou vládu, aby nám vytvářela podmínky, aby se nám v naší zemi dobře žilo, aby vytvářeli prostor našim podnikatelům tvořit zisk a pracovní místa pro naše občany.

Zamyslete se, dělají to?

Zachvátila je nenávist, mluví o nutnosti cenzury, sami navrhují nové sankce, distancují se od přístupných zdrojů energie, vytvářejí nové daně, které následně pošlou za hranice naší země. Generují dluh a mluví o úsporách.

Naše ekonomika je z velké míry založena na automobilovém průmyslu.

Odvětví průmyslu

Podíl na ekonomice (%)

Automobilový průmysl

20,2

Strojírenství

15,4

Elektrotechnika

10,9

Chemický průmysl

8,5

Potravinářský průmysl

8,2

Průmysl stavebních hmot

7,1

Dřevozpracující průmysl

6,7

Ostatní průmysl

23

Sankce, které naše vláda tvrdě prosazuje, mají za následek vyklizení trhů.

Vidíme to na obrovské expanzi čínských automobilek, které neúprosně využily vyklizení světových trhů a poprvé v historii se Čína stala největším světovým exportérem automobilů. Ano, Čína se stala v roce 2023 největším automobilovým exportérem.

Díky sankční politice opouštějí západní výrobci trhy a dovolují čínským automobilkám expandovat a umisťovat své výrobky na nových, dříve našich trzích. Větší podíl trhu a vyrobených jednotek dává Číně příležitost inovovat a dostat se s kvalitou na novou úroveň.

Připomeňme si, jak Čína ovládla výrobní sektor mobilních telefonů. V západních zemích dnes neexistuje žádný výrobce a v tomto sektoru jsme se stali jen konzumní společností.

Představitelé našeho státu vůbec nechápou, co to znamená. Jsou to vlastizrádci, kteří napomáhají vývozu české práce za hranice naší země.

Znovu opakuji, že každá úspěšná ekonomika je založena na relativně dostupné a levné energii.

Pokud se naše vláda levné a dostupné energie vzdala, způsobila tím, že naše výrobky již přestaly být konkurenceschopné. Je to ještě horší, Česká republika se stala subdodavatelským výrobcem a bohužel již nejsme výrobci finálních výrobků. Jistě, výjimky existují, dnes jsou však minoritní a jsme jim vděčni, že existují.

Cenotvorba finálních výrobků dnes leží za našimi hranicemi a tím pádem tam zůstává i zisk. Díky politice naší vlády se cena subdodávky rovná mzdě, protože výrobci subdodávky jsou na limitu cenového rozpočtu a zvýšení cen energie je vyhodilo z rozpočtového okna.

Tuto situaci využili výrobci hotových výrobků, konkrétně automobilů. Nabídli subdodavatelům, že budou za ně platit suroviny a materiál k výrobě, aby mohli přežít. Výsledkem je, že takovým společnostem zůstala jen cena práce. Zisk je pryč a s tím i prostředky na inovace.

Ani to nechci vyslovit, ale představte si, že Volkswagen dostane nabídku od čínského výrobce, že jim dodá produkt v kvalitě a ceně lepší než je sám schopen vyrobit, protože naše energie a zelené regulace je konkurenčně diskvalifikují. Stane se Volkswagen Applem nebo Nokiou v automobilovém průmyslu? Co jim asi budeme dodávat my? Levná energie dodaná z Ruska čínským výrobcům dokonce pokryje i přepravní náklady.

Důsledek takové hrozby vidíme již dnes. Společnosti začaly hledat úsporu ve mzdě a jejich práce je nyní nabízena lidem z cizích zemí, kteří jsou ochotni pracovat za nižší mzdu.

V Číně dnes existuje 19 automobilek, které dosáhly úrovně schopných exportovat své výrobky, evropské automobilky budou muset reagovat na ztrátu trhu. Místo prostředků, které měly určené pro inovace, je nyní posílají za energie. Pokud naši zaměstnanci získají nižší mzdu nebo ji dokonce přenechají cizincům, nebudou mít ani peníze na živobytí.

Vláda buduje z České republiky rozvojovou zemi. České republice reálně hrozí, že se sníží podíl reálného průmyslu. Již dnes naše vláda vytvořila prostor pro redukci ziskovosti našich společností.

Pokud naše české společnosti přestanou být inovativní a nebudou generovat dostatečný zisk, nebudou schopny plnit své daňové povinnosti. Stát bude nucen si půjčit na dorovnání svého rozpočtového schodku. Banky však velmi pečlivě sledují trendy a vidí reálný výhled, proto si za toto riziko nechají zaplatit vyšší úrokovou sazbou.

Sektor

Struktura největších plátců daně z příjmů právnických osob v České republice

Energetický sektor

ČEZ, Severočeské doly, RWE Transgas, E.ON Energie, Energetický a průmyslový holding

Bankovní sektor

Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, UniCredit Bank, Raiffeisenbank

Pojišťovací sektor

Kooperativa, Generali Česká pojišťovna, Allianz, ČSOB Pojišťovna, Uniqa

Velkoobchod a maloobchod

Tesco Stores ČR, Lidl Česká republika, Kaufland Česká republika, Globus, Makro Cash & Carry

Průmysl

Škoda Auto, Volkswagen, Hyundai Motor Manufacturing Czech, Samsung Electro-Mechanics Czech, Continental Automotive Czech Republic

V České republice je registrováno 545 803 společností, z nichž pouhých 250 odvádí třetinu (35 %) celkové výše daně z příjmů právnických osob.

V určité chvíli nebude mít stát peníze na své potřeby, proto se rozhodne prodat majetek, například společnost ČEZ. Ta je jednou z klíčových pro určení, zda bude energie v České republice levná nebo drahá. Pokud stát tak učiní, budeme definitivně v prdeli.

Jestliže se celý řetězec pohne tímto směrem a cena za práci v reálném sektoru se odstěhuje kdo ví kam, pak v České republice budou pracovat jen státní zaměstnanci. A to jen do období, kdy to banka, která financuje státní rozpočet, bude považovat za výhodné.

Zaměstnanost v reálném sektoru, který vytváří nové bohatství a podporuje udržitelný ekonomický rozvoj je jedním z klíčových ukazatelů životní úrovně v zemi. Dnes v České republice chodíme po velmi tenkém ledě. Pokud ten led praskne, ohrozí to všechny. Vinu za tento stav nesou všechny strany v parlamentu, bez výjimky.

Zvrat mohou zvládnout jen lidé, kteří rozumí tomu, co se v naší zemi děje, a rozumí širším souvislostem ve světě. Takových lidí je v České republice dost, ale dnes se starají především o své bezpečí a nechtějí být spojováni s žádnou z dnes známých politických stran. Nejsou ochotni být hierarchicky podřízeni politickému vůdci.

V každé společnosti je 0,5 % lidí, kteří dokážou uvádět lidi a věci do pohybu. Mohou to ale udělat jen tehdy, když je o to společnost požádá a vytvoří jim k tomu prostor. Jsou to lidé, kteří ve svém oboru již něco dokázali.

Pokud si chcete zanechat právo volit, musíme zavést právo, kdo může být volený.

Pokud necháme právo, že může být volen kdokoli, i idiot, musíme počítat s variantou, že nás mohou vést idioti. Tito idioti budou mluvit jen o hrozbách a o svobodě, protože jen tento druh volební svobody je může dostat k moci. Přitom každého z nás tímto jednáním o svobodu připraví.

Svoboda je jako vzduch…

S přáním svobodného světa a prosperujícího Česka

Leden 2024

Rostislav Čuba

error: Obsah je chráněný!