Energetická koncepce

Tento příspěvek už byl přečten 29 krát!

Úvaha č. 6

květen 2018

Česká Republika by měla přijímat jen taková rozhodnutí, která by primárně zabraňovala jakékoli závislosti.

Nezávislý stát, to je takový stát, jehož energetika a potravinářství má na vnějších faktorech nezávislé jádro. Musí zároveň usilovat, aby v těchto odvětvích byl na světové špičce. Izolace po určitou dobu se pro něj nesmí stát katastrofou.

Zodpovědný stát by se měl snažit o nezávislost a soběstačnost v sektorech potravinářských a energetických.

Energie je potřeba k většině lidských potřeb, ulehčuje nám život, a tím se na ní stáváme závislí.

Je přirozené, že ENERGETIKA je oblast s potenciálně silným regulačním faktorem. Neříkáme nic nového, když konstatujeme, že tento faktor využívá stát při zajišťování příjmů do státního rozpočtu.

My musíme brát v úvahu hlavně nepříjemný fakt, že světové supervelmoci ji s velkým úspěchem používají při realizaci svých záměrů, přerozdělování sil a světového bohatství.

Vzorce nátlaku na státy závislé na importu energetických surovin, resp. energie obecně, jsou v podstatě jednoduché.

Stoupající ceny energií mají v konečném důsledku dopad na výrobu, tedy její ovlivňování většiny cen zboží, což vyvolá nespokojenost obyvatel, která může přerůst do vážných vnitrostátních problémů.

Opačný postup, umělé snižování cen energie, nebo vystavování sankční politice povede k nižším příjmům do státního rozpočtu u zemí závislých na exportu energetických surovin.

Tyto země jsou obyčejně závislé na dovozu většiny zboží ze zahraničí a tím se začne dostavovat nedostatek. To má negativní dopad na obyvatele a vnitřní politiku. Koneckonců, problematika energií vždy vedla k vážným mezinárodním sporům a nezřídka i k válkám.

Pro zajímavost, závislost na energii a jejím potenciálu ovlivňovat svět, pochopili také pánové J.P. Morgan a Nikola Tesla.

Ale každý to chápal jinak.

Teslova vize byla zničit tuto závislost, tím že představí řešení volné energie.

Tesla postavil v roce 1901-1902 takzvanou Teslovu věž a jeho cíl byl, aby si kdokoli jednoduše zapíchl anténu do země a čerpal elektrickou energii zdarma.

Když se to jeho podporovatel J.P. Morgan dozvěděl, tak usoudil že elektřina zdarma není rentabilní a se slovy, že se nemíní stát prodejcem antén nechal celý projekt zrušit a zničit.

Představme si tedy na chvíli jaké by to bylo, svět bez závislosti na uhlí, ropě a plynu, kdy je elektrická energie zdarma.

Tam ale zatím nejsme.

Každý národ by se měl starat o to, aby byl co nejméně závislý na dovozu energií a soustředil co nejvíce sil a prostředků do budování soběstačnosti.

Česká republika má velké zkušenosti a potenciál ve výrobě elektrické energie a velmi dobrou pověst ve výzkumu. Musíme v maximální míře podporovat výzkumné a vývojové projekty, od studentských až po ústavy akademie věd.

Dále také potencionál vodních elektráren není v České republice vyčerpán.

Máme dostatek intelektuálních schopností podílet se na vývoji a výrobě takových energetických zdrojů.

Ale naší největší slabinou je v současnosti ropa a plyn. Většina dodávek je z Ruska a my jsme na nich závislí hned dvakrát. Na vlastní surovině, jakož i na transportu. Přičemž vybudovanou síť plynovodů v České republice, jsme s „úspěchem“ prodali do zahraničí.

Navíc otázkou zemního plynu bychom se měli zabývat velmi intenzivně, protože jak je zmíněno v energetické koncepci České republiky, cituji:

V případě, že nedojde ke klíčovým rozhodnutím, která podmiňují výstavbu nových jaderných bloků v ČR, bude toto nutné vnímat jako významný argument pro aktualizaci státní energetické koncepce v procesu vyhodnocení jejího plnění, které musí proběhnout dle legislativy nejpozději v roce 2020. V rámci aktualizace by pak bylo nutné navrhnout odlišný scénář vývoje energetického sektoru, kdy v podstatě jedinou alternativní variantou je zvýšení využití zemního plynu (samozřejmě v kombinaci s dalším rozvojem obnovitelných zdrojů energie).” Konec citace.

Co to znamená?

Do roku 2020 nezbývají ani dva roky a naše politickoekonomická situace mne vede k zamyšlení, že nebudeme schopni rozhodnout, kdy, s kým a jak postavit nové jaderné elektrárny, protože Evropská unie se na jadernou energetiku začala dívat skepticky. To neznamená, že bychom se měli vzdát tohoto cíle.

Na druhou stranu bychom se již dnes měli zabývat alternativou, která je uvedená v energetické koncepci. Zde je ovšem velké riziko ve zmíněné závislosti!

Ale naše možnosti v otázce plynu nejsou zdaleka vyčerpány. Před časem jsem se seznámil s výzkumem potenciálu ložisek plynu v České republice. Naši vědci dokázali, že se zde nachází velmi vydatná ložiska zemního plynu. Jak říkají:

Naprostá většina dnes známých uhlovodíkových pastí na Moravě je vázána na oblasti mělčího charakteru, a to jak v sedimentární výplni, tak v podložních horninách Českého masívu.

Detailní obrázek znázorňuje hlubokou strukturu s ložiskovým potenciálem. Mapa a 3D model (viz níže) ukazují projevy této struktury v tíhových datech. V prezentované oblasti bylo v minulosti objeveno několik ložisek (zelené polygony), které však leží blíže povrchu. Zájmová struktura (červený polygon) je v hloubce 8–10 km, tj. výrazně hlouběji než doposud známá ložiska. Vzhledem k teplotám, které odpovídají studovaným hloubkám, lze předpokládat primárně výskyt zemního plynu.”

V dnešním komplikovaném světě neumíme předvídat jaké a na koho budou uvaleny příští sankce, taky nemůžeme vyloučit opakující se problém typu Fukušima. To všechno může v budoucnu měnit naše mínění k energetické koncepci. Proto bychom měli podporovat rovnocenně oba směry jak plynovou tak jadernou.

Obecným problémem je, že základní průzkum takových ložisek se bude pohybovat ve stovkách milionů korun, takováto investice pro soukromé subjekty je poněkud problematická a riziková. Jedná se tedy spíše o strategickou „průzkumnou“ investici státu, která může vést k výrazné snížení závislosti na zemním plynu ze zahraničí. Hlavním proti argumentem bude, že zmiňovaná ložiska jsou poměrně hluboko a cena plynu na světovém trhu je přijatelná. Tohle ale není argument, protože co vypadá dnes jasně, zítra může vypadat mlhavě. Taky a hlavně: “Co je doma, to se počítá!”

Máme odvahu uvěřit našim vědcům světového formátu? A podpořit takový základní průzkum? A kdybychom tuto odvahu našli a těžba by začala, dokázali bychom zabránit jejímu bezhlavému prodeji novým Bakalům, resp. společnostem účelově zřízeným a registrovaným někde v Austrálii?!


Zvláštní poděkování panu Ludvíku Slavíkovi, který se podílel na této úvaze.

ÚVAHY Františka Čuby vzešly z neformálních společných debat Petra Blahýnky, Milana Frnky a Rostislava Čuby s Františkem Čubou na různá aktuální témata a pro jejich jedinečnost vznikl z každé samostatný zápis. ÚVAHY se skládají ze třinácti částí, které popisují stav společnosti té doby, ve které tyto zápisy vznikaly a dotýkají se jednotlivých resortů České republiky. Ve svých závěrech samozřejmě navrhuje i možné řešení. Úvaha číslo 6. vznikla v květnu 2018 a byla prezentována představiteli státu a vlády.