Ropný šok…

Hormuzský průliv je úzký pás vody spojující Perský záliv se zbytkem světa. Je to jediný kritický energetický koridor na světě a neexistuje žádná alternativní cesta.

Pět z 10 největších zemí produkujících ropu – Saúdská Arábie, Írán, Irák, Spojené arabské emiráty a Kuvajt – sousedí s Perským zálivem, stejně jako Katar, největší světový vývozce zkapalněného zemního plynu (LNG). Hormuzský průliv je jejich jedinou námořní cestou na otevřený oceán a na světové trhy.

V nejužším místě je prostor pro lodní trasy široký pouhých 3,2 kilometru.

Podle amerického úřadu pro energetické informace prochází úžinou každý den více než 40 % světového exportu ropy (asi 21 milionů barelů).

Každý den se vytěží ropa v hodnotě více než 1,5 miliardy dolarů. To nebere v úvahu obrovské množství LNG, což je asi 33 % světového denního exportu LNG. Kromě toho tudy prochází i další zboží.

Je těžké přeceňovat význam Hormuzského průlivu pro globální ekonomiku. Pokud někdo naruší lodní dopravu, okamžitě to způsobí globální ekonomický chaos, protože ceny energií raketově porostou.

Díky své rozsáhlé geografii a zkušenostem s nekonvenčním a asymetrickým válčením může Írán uzavřít úžinu a bude málo toho, co by s tím někdo mohl udělat.

To je geopolitický trumf Íránu.

Analytici se domnívají, že by obnovení průchodu americkou armádou trvalo týdny, ale nikdo ve skutečnosti netuší, zda by se to nakonec podařilo. V minulosti existovaly také představy, že kdyby Rusko napadlo Ukrajinu, tak za měsíc budou v Užhorodě, nebo že ukrajinská armáda má dostatečnou lidskou sílu a když dostane vyspělé americké zbraně, tak do měsíce budou na Krymu. Válka však trvá 19 měsíců a nikdo nikde není. Co ovšem takhle nejvyspělejší izraelská armáda proti zaostalé Gaze? Také existoval názor, že za týden budou u moře. Realita je ale úplně odlišná a konec konfliktu je v nedohlednu. To všechno nám napovídá, že hrozba je větší než jsme si ochotni připustit, nehledě na to, že Írán se jistě na něco takového mohl připravovat roky.

Vojenští stratégové o této situaci vědí desítky let. Ale nikdo nenašel skutečný způsob, jak neutralizovat íránskou moc nad úžinou.

Írán dal naprosto jasně najevo, že v případě napadení ze strany Izraele nebo Spojených států úžinu okamžitě uzavře.

Jinými slovy, Írán má klíče od globální ekonomiky.

USA se snaží situaci vyřešit tím, že svrhne íránskou vládu. Tento scénář fungoval až do roku 1979. Od tohoto roku revoluce změnila směřování Íránu a nastal odklon. Dnes již více než 40 let existuje íránská kontrola Hormuzského průlivu a průliv slouží jako hlavní odstrašující prostředek proti ambicím USA změnit režim.

Írán a Spojené státy nyní směřují znovu ke konfrontaci, která téměř jistě naruší lodní dopravu v průlivu.

Potenciální vypuknutí rozsáhlé regionální války na Blízkém východě s vyhlídkou na zničení Izraele a zhroucení petrodolarového systému by tentokrát mohlo donutit USA zasáhnout proti Íránu.

Pokud mezi Spojenými státy a Íránem vypukne válka – a tento výsledek je stále pravděpodobnější, nepochybuji, že Írán uzavře Hormuzský průliv.

Označit to jen za velké narušení dodávek ropy by bylo hrubým podhodnocením.

Přemýšlejte o tom…

Během prvního ropného šoku v roce 1973 bylo ze světového trhu s ropou staženo asi 5 milionů barelů. Denní celosvětová produkce ropy v té době byla přibližně 56 milionů barelů denně, což znamenalo, že zmizelo asi 9 % nabídky.

Ceny ropy vzrostly zhruba na čtyřnásobek.

Během druhého ropného šoku v roce 1979 byly ze světového trhu s ropou staženy asi 4 miliony barelů. Denní celosvětová produkce ropy v té době činila přibližně 67 milionů barelů denně, což znamenalo, že zmizelo asi 6 % nabídky.

Ceny ropy se téměř ztrojnásobily.

Během třetího ropného šoku v roce 1990 bylo ze světového trhu s ropou staženo asi 4,3 milionu barelů. Denní celosvětová produkce ropy v té době činila přibližně 66 milionů barelů denně, což znamenalo, že zmizelo asi 7 % nabídky.

Ceny ropy se více než zdvojnásobily.

Pokud Írán uzavře Hormuzský průliv, připraví světový trh o ohromných 21 milionů barelů ropy. Dnes je celosvětová produkce ropy přibližně 94 milionů barelů denně, což znamená, že by mohlo zmizet asi 22 % světových zásob ropy.

Jak můžeme vidět v grafu níže, půjde o největší šok v zásobování ropou, jaký kdy svět viděl… zdaleka.

Pokud začne válka s Íránem a Teherán uzavře Hormuzský průliv, myslím si, že dopad na ceny ropy bude přinejmenším tak závažný jako během ropného šoku v roce 1973, kdy se ceny ropy zčtyřnásobily.

Podobný krok by dnes mohl ceny ropy vytlačit nad hranici 300 dolarů za barel, především pro západní spotřebitele, jelikož svou politikou vytvořili další bariéru v podobě sankcí na ruskou surovinu. Nejsem si jist, zda je rozumné vyhlásit válku proti všem a odstřihnout se od všeho, když vím, že jsme si na této surovině založili náš životní styl a život samotný.

Já k tomu mohu pouze říci, že nepodporuji žádnou válku. Pohrdám válkou, která ohrožuje zdraví států. Naše západní elita však vidí svět jinak. Miluje válku a nenávidí mír. Jsou nesoudní k řešení, nemají respekt k ničemu ani nikomu. Dělají prohlášení, která pálí mosty a ničí spolupráci a životní úroveň svého obyvatelstva.