Věnováno ateistům

Tento příspěvek už byl přečten 395 krát!

Vědci z celého světa dokazují, že živá buňka nemohla vzniknout náhodou.
Skutečný šok pro vědecký svět byl projev slavného profesora filosofie Anthonyho Flewa. Pod tlakem nesporných faktů vědec přiznal, že ateismus je velká chyba.
Vědec, kterému bylo již přes 80 let, byl již mnoho let jedním z pilířů vědeckého ateismu. Po desetiletí Flew vydával knihy a přednášel, vše založené na tezi, že Bůh neexistuje.
Přesto od roku 2004 řada vědeckých objevů donutila velkého ateistického vědce změnit názory. Flew veřejně prohlásil, že se mýlil a vesmír se nedokáže vytvořit sám – očividně ho vytvořil někdo mocnější, než si dokážeme představit.
Flew, a stejně i ostatní ateističtí vědci byli přesvědčeni, že první živá hmota se z mrtvé hmoty vynořila. „Dnes už si nelze představit stavbu ateistické teorie vzniku života a vzniku prvního reprodukčního organismu,“ říká Flew.
Vědec uvádí, že moderní data o struktuře molekul DNA nesporně naznačují, že se neobjevila sama o sobě, ale jsou něčí výtvor. Genetický kód a doslova encyklopedické objemy informací, které molekula uchovává, vyvrací možnost slepé náhody. [poznámka: sofistikovaná, jasně inteligentní struktura obrovského množství dat].
Biologická studie DNA ukázala, že život vyžaduje opravdu neuvěřitelné množství kombinací nespočetných faktorů, což nepochybně vede k závěru, že na tom všem se podílí ten, kdo je schopen tvořit.
„Existující fakta mě přesvědčila o absurditě teorie, která tvrdí, že první živý organismus přišel z neživé hmoty a poté se vyvinul ve výtvor mimořádné složitosti; zdá se mi, že to je chyba,“ tvrdí Flew.
Flew v tomto není sám. Souhlasí s ním britský biolog Francis Creek, který jako jeden z prvních popsal spirální strukturu molekuly DNA: „Ve světle vědomostí, které máme dnes k dispozici, jediný závěr, ke kterému může nezaujatě uvažující člověk dospět, je uznání toho, že život je výsledkem nějakého úžasného výtvoru – jedině tak lze vysvětlit překvapivě přesnou souhru obrovského počtu faktorů nezbytných pro zrození a vývoj života.“
Americký biochemik Michael Behe také souhlasí s kolegy: „Za posledních 50 let biochemici odhalili mnoho důležitých tajemství lidské buňky. Desítky tisíc lidí zasvětily své životy laboratornímu výzkumu, aby odhalily tato tajemství. Všechna snaha vynaložená studiem živého organismu ale dala jeden jasný výsledek: stvoření.“

PS:Podívejme se také na Beheho neredukovatelně složitý bakteriální bičík. Tento „lodní šroub“ rotuje, a tak dopomáhá bakteriím k pohybu – k plavání. Podivuhodné jsou však jeho vlastnosti. Dokáže rotovat rychlostí deseti tisíc otáček za minutu, přičemž během čtvrtiny otáčky dokáže zastavit a roztočit se na druhou stranu stejnou rychlostí. Je s podivem, že takový výkon dokáže obstarat motor, který není větší než několik mikrometrů (Strobel 2009, strana 195). A „protože se bakteriální bičík musí skládat nejméně ze tří součástí – pádla, rotoru a statoru – je nezjednodušitelně složitý. Postupný vývoj bakteriálního bičíku tedy čelí mamutím obtížím“ (Behe 2001, strana 80).


[poznámka: jakákoliv chyba znamená nefunkčnost celku, smrt toho-živého, co ten bičík k přežití nutně potřebovalo, a nezbytnost opakování od nuly – neuvěřitelně dlouhého řetězce „náhodných úspěchů“ by muselo být dosaženo znovu – tak náhodný úspěch (za nepříznivých okolností, nutný místní a časový souběh, atd. atd.) by se rovnal zázraku. Jenže těchto RŮZNÝCH zázraků „příroda“ předvedla MILIONY – a vše si to vzájemně „hraje do karet“… „náhodou“. – Viz zcela funkční samec a zcela funkční samice, ve stejné době na stejném místě, ve vhodném tlaku, teplotě, světle, živném prostředí + dítě hned přežilo – jinak konec… a to vše se podařilo „náhodou“ u 7,8 milionů různých druhů živočichů na planetě Zemi… k tomu ještě statisíce zázračně funkčních rostlin, hub… a to jsou jen ty ZNÁMÉ druhy! – může jít až o miliardy druhů].
Evolucionistům se téměř vždy podaří vymyslet nějakou historku, jak se asi mohl zvolený organismus vyvinout… ale mají sklon nebrat na vědomí maličkosti a překážky, které by do jejich scénáře nezapadaly. Věda nemůže ignorovat závažné detaily – a na úrovni molekul mohou všechny ‚detaily‘ hrát rozhodující úlohu“ (Behe 2001, strana 74).
Darwinisté často předpokládají jaksi automaticky, že pokusů měla selekce vždycky k dispozici dost, aniž by se namáhali to aspoň odhadnout. [líní fantasté a pohádkáři].

[Pro National Geographic – Yatsek Zavalkov]

error: Obsah je chráněný!