Drogový byznys

Tento příspěvek už byl přečten 163 krát!

Dnes jsem četl článek na iDnes: „Pirát volá po místech, kde lze brát drogy. Stříkačky zmizí z parků, míní“

Já bych, narozdíl od námořního lupiče (piráta!), požadoval, aby byly všechny drogy zcela legalizovány a běžně dostupné třeba v Lidlu nebo Albertu (či jiných super a hyper – marketech) za výrobní ceny, možná zvýšené o spotřební daň, jako u alkoholu a tabáku. Odstranil by se obrovský byznys s drogama (včetně vládních kšeftů), a ti, co by se chtěli zcela zničit nebo dokonce předávkovat, tak bych jim to umožnil. Sice by asi umřelo mnoho lidí, ale „lidí, kteří jsou pro společnost naprosto nepotřební…“ Zní to krutě, ale poznal jsem a znám mnoho feťáků a je to asi takovej odpad společnosti, jako třeba všichni Piráti v čele s fetkou Bartošem!

Je nesporné, že právě CIA už od svého založení „jede“ ve velkém v průmyslu s drogama – kokain z Kolumbie, opium a heroin z Afganistánu a Pakistánu. CIA dle „neoficiálních“ informací na tento byznys vyčlenila zhruba 30% svého rozpočtu. Což, opět „zhruba“ při 15 miliardách USD činí plných 5 miliard USD! Ročně!!!

Nebudeme si nalhávat, že obecně drogy jsou zlo. Ano, stejně jako alkohol, tabák, cukr, sůl, koření, maso, tuky a mohl bych vyjmenovat dalších tisíc potravin. Ano, jsou lidi, kteří proti tomu bojují a burcují, to je správné! Ale vezměme se si jednu věc z Bible: „Kdyby Bůh nechtěl, tak se to nestane.!“ Vše má asi nějaký smysl (a nebo) nesmysl… Je potřeba uvažovat v nižších rovinách než je Bůh… Cokoliv člověk dělá a činí, dělá jen pro sebe a nikdy pro někoho jiného. Je to logické. Takže pokud člověk, jedinec chce drogy, tak mu je dejme… Každý svého štěstí strůjcem!

Za svoje zdraví je odpovědný jen ten jedinec a nikdy systém nebo společnost!


Z tisku:

„Ačkoli mák roste v Afghánistánu od nepaměti, příběh tamního opiového průmyslu začíná až v 50. letech, kdy Írán (víceméně na nátlak USA) na svém území jeho pěstování zakázal. Globálním hráčem se týž mák stal o dalších třicet let později. Tehdy Američané na jedné straně tlačili na sousední Pákistán, aby pole likvidoval, ale na druhé straně agenti CIA zakládali obchodní kanály směrem na západ, aby měli neoficiální zdroje na podporu afghánských teroristů / bojovníků za svobodu.“

„Statistiky uvádějí, že opium zajišťuje 20 až 30 procent afghánského HDP. Jen pro srovnání – v době největšího boomu kolumbijských drogových kartelů na konci minulého století zajišťoval tamní kokain jen šest procent kolumbijského HDP.“

„Přibývá i efedrinu a metamfetaminu. K prosperitě Tálibánu přispěly v roce 2015 i experimenty s extrakcí efedrinu z rostliny efedra, známé taktéž pod označením chvojník. Do tří let rostlinu začala využívat většina místních pervitinových laboratoří.“

„Nedávno se v britském Guardian objevil článek „Globální banky jsou divizí finančních služeb drogových kartelů“1. Článek je to velmi zajímavý, je v něm mnoho užitečných informací, ale již v samotném názvu se, podle mého názoru, nachází „pokřivení“: v alianci drogových dealerů a bankéřů hrají údajně bankéři podřízenou, pasivní roli.

Z takovéto představy o vztazích drogového byznysu a bank se obvykle činí tento závěr: ano, banky jsou vinny „praním“ špinavých peněz, jsou spolupachateli, ale nejsou to hlavní hráči „špinavého“ byznysu. Stát prý musí v boji s šířením moru drogové závislosti hlavní síly nasměrovat na boj s drogovými kartely, a boj s bankami-spolupachateli může probíhat na „podružném“ základě.

Ve skutečném životě to tak i probíhá. V centru pozornosti všech států a mezinárodních organizací je drogová mafie. Tou se tradičně rozumí skupiny organizovaného zločinu, které se zabývají výrobou, zpracováním, skladováním, přepravou, obchodováním ve velkém a distribucí drog v malém. Takové skupiny jsou často nazývány drogové kartely. Za boj s drogovými kartely státy dnes utrácí neuvěřitelné peníze. V r. 1972, kdy prezident Nixon vyhlásil válku proti drogám, činily výdaje vyčleněné americkým federálním rozpočtem 110 milionů dolarů. Avšak ve finančním roce 2013 bylo na programy boje s drogami vyčleněno vládou prezidenta Baracka Obamy téměř 26 miliard dolarů, což o 1,6% přesáhlo prostředky vyčleněné v předešlém roce. A to neobsahuje miliardy dolarů vyčleněné na realizaci těchto programů na úrovni jednotlivých států. Podrobné rozklíčování rozpočtových přídělů ukáže, že „v zákulisí“ těchto programů jsou banky. Předpokládá se, že bojem s „praním špinavých peněz“ z drog by se měly zabývat orgány bankovního dohledu. Tj. především americké Federální rezervy, které nejen patří k exekutivním orgánům USA, ale obecně jsou soukromou korporací.“

„Podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu se od invaze spojenců do země objem půdy, na které se pěstuje mák pro výrobu drog, zvýšil téměř 4,5násobně.“

„Afghánistán je největším producentem opia na světě. Podle americké armády je až 90 procent heroinu po celém světě vyrobeno z afghánského opia. Až 95 evropského a 90 procent kanadského trhu ovládá heroin právě z asijské země.“

„Za alarmující označuje situaci zvláštní zpráva OSN. Produkce opia je letos na historicky rekordní úrovni. Zatímco loni získal především Taliban pro financování svých akcí z makových polí přibližně 4 800 tun opia, letos už je to 9 000 tun.Rekordní produkce podle OSN „pravděpodobně povede k dalšímu nárůstu nestability, ozbrojených útoků a vyšším příjmům teroristických skupin v Afghánistánu“.“

„Celková plocha, kde se pěstuje mák pro opium, letos zabírá 328 tisíc hektarů, to je o 63 procent více než loni.“

 

error: Obsah je chráněný!