Tento příspěvek už byl přečten 237 krát!
Válka na Ukrajině – Régis le Sommier je zpět z fronty: “To, co jsem viděl, mě vyděsilo” Tentokrát měl André Berkoff ve vysílání SudRadio významného hosta. Skutečného novináře Régise Le Sommiera – zakladatele online publikace “Omerta” – toho, kdo sbírá informace na místě, vede vyšetřování, jedním slovem Pana novináře.
Abychom to co nejvíce zjednodušili, situace očima Rusů vypadá takto. Rusové říkají: “Jsme my a jste vy. Váš svět je pro vás, náš svět je pro nás. Přišli jste k nám zničit naše životy a jestli tedy chcete, dostanete válku.” (Régis Le Sommier, SudRadio v pořadu André Berkoffa, vysíláno 26.1.2023)
Régis Le Sommier: „V dubnu jsem na zadání deníku Le Figaro připravil sérii reportáží o Francouzích, kteří odešli bojovat na Ukrajinu.
Tentokrát se mi podařilo dostat na druhou stranu fronty.
Byl jsem s ruskou brigádou dobrovolníků-veteránů na linii Kremennaja-Svatovo severně od Bachmutu. Proti nám stál prapor „Kraken“, ve kterém pouze 40 % osazenstva tvořili Ukrajinci, 60 % byli cizinci, většinou Poláci z elitních brigád. Jak na jedné, tak na druhé straně fronty jsou elitní jednotky. Bojuje se tam proto urputně, Rusové se snaží odříznout důležité dopravní cesty, protivník se brání. Deset dní, které jsem strávil v první linii, bylo deset dní v opravdovém pekle…
… Zaráží mě u Rusů ta směs neobyčejného odhodlání a posedlost historií. Často říkáme, že Putin je posedlý historií. Ale ne, sami Rusové, žádám vás, abyste tomu věnovali pozornost (a dále zdůrazňuje každé slovo), sami Rusové jsou prostě posedlí historií, lidé ji znají, vědí, historická paměť sedí v každém obyčejném Rusovi.
A tato historická paměť je velmi důležitá… Možná jsme si my na Západě v určitém okamžiku přestali vážit těch 20 milionů Rusů (zde a dále Le Sommier označuje „Rusové“ všechny obyvatele Ruska), kteří zemřeli ve II. světové válce. Podcenili jsme dopad, který tato největší tragédie měla na ruskou duši. A ta válka je stále v jejich duši …
My na Západě mluvíme o 300 000 mobilizovaných. S některými z nich jsem strávil hodiny. Ano, nestřílí moc dobře, ve velení je nepořádek. Ale přesto – hned jsem se přistihl, jak si v duchu říkám: tohle je Rudá armáda! Ta ze 40. let minulého století, která šla, jedna lidská vlna za druhou, a v konečném důsledku zahnala Němce zpět do Berlína.
Samozřejmě, teď je jiná válka, ale vliv té minulé je cítit ve všem. Představte si, že v určitém okamžiku jsme skončili v lese a já se zeptal dobrovolníka, který mě doprovázel, co za zákopy jsou všude kolem vykopané. Ukázalo se, že jsou německé, z druhé světové války. V roce 1942 se v těchto místech nacházelo velitelství německého generála Mansteina a v lese stály
tanky jeho armády před bitvou o Charkov. A já jsem cítil tu historii, žili jsme v ní, byla nám doslova pod nohama…
…Většinu času jsme byli blízko přední fronty a minulou neděli jsme byli úplně vpředu. Co mohu říci? Tohle je jiný vesmír, jiná planeta, to je Verdun během první světové války. Všechno kolem je zničené, oblast je rozrytá zákopy, jsme hluboko pod zemí, v bunkru… a tam je nejmodernější vybavení, sedí tam operátor a proudí k němu data z několika dronů. A jejich role v bojových akcích je prostě kolosální. V architektuře vojenské katedrály jsou základním kamenem drony.
Všichni jsme celou dobu říkali, že Ukrajinci mají díky NATO výhodu v dronech. O žádných výhodách teď nevím. Rusové jsou v tomto ohledu nyní velmi, velmi dobří.
Otázka André Berkoffa: Jaké jsou obecně vyhlídky konfliktu?
Odpověď Le Sommiera: Je třeba pochopit, že Rusové nyní zaujali obranný postoj. Ano, postupně ukusují území, získávají zpět osadu za osadou, ale své pozice podél celé fronty zabetonovali. Všude jsou betonové protitankové „dračí zuby“. Rusové se ve skutečnosti zabarikádovali.
Je nesmyslné očekávat, že se bude opakovat něco jako opuštění Chersonu. Byl jsem v té době u Chersonu, nebyl ani přibližně tak opevněný. Tam nebyly žádné těžké zbraně, tady jsou jenom těžké zbraně. Viděl jsem kolony T-72, bylo mi řečeno, že jenom v této části stojí asi 60 tanků. 60 tanků! Viděl jsem tanky T-90. Hodně mluvíme o Leopardech a toto je jejich ekvivalent.
Ano, dáváme Ukrajině nové zbraně, aby znovu vybojovala území. Mohu ale jen říci, že každý kilometr čtvereční, pokud se ho Ukrajincům podaří dobýt, je bude stát kolosální množství krve.
Otázka: Chcete říct, že Rusové jsou připraveni na tvrdou bitvu?
Odpověď: Všude jsem se setkal s jedním a tím samým fanatismem, s fanatismem dobrovolníků, se kterými jsem byl, stejně jako při rozhovoru s vojáky ve společné jídelně.
Viděl jsem čečenskou zdravotní sestru v hidžábu, která mluvila o Putinovi jako o bohu.
Ale co mě zarazilo byl postoj mladých vojáků. Mluvil jsem s klukem, studentem fakulty cizích jazyků, bez jakýchkoliv vojenských zkušeností, ale rozhodl se jít na frontu. A jeho postoj k tomu, co se děje, je proruský, ale moderní. Je mu zřejmé, že Rusko absolutně nechce dobýt ani Polsko, ani Francii.
„Bojuji za naše děti, za svůj způsob života a váš způsob života my nechceme, se všemi vašimi LGBT,“ říká mi. Jen předávám jeho slova.
Dá se toho říct hodně, ale když to maximálně zjednodušíme, tak očima Rusů vypadá situace takto. Rusové říkají: “Jsme my a jste vy. Váš svět je pro vás, náš svět je pro nás. Přišli jste k nám zničit naše životy, a jestli tedy chcete, dostanete válku.”
Viděl jsem tyto vojáky, kteří žijí v těch nejtěžších podmínkách. Žil jsem tam týden a bylo to těžké, ale oni tak žijí měsíce. V našich médiích je nazýváme spotřebním materiálem zákopové války. Ale ne, přede mnou se objevila neuvěřitelná síla. … (šok na Sommierově tváři).
Otázka: Jaký máte názor na to, že se poměr sil změnil ve vztahu k tomu, co jsme říkali v minulosti a požadovali porážku Ruska na bojišti?
Sommierova odpověď: “Chcete znát můj názor? Ten kontrast, který jsem viděl po svém návratu, je úžasný. Tady slyším argumenty televizních novinářů daleko od války a generálů, kteří bojují na mapách a ani nevědí, co je skutečná válka.
To, co jsem viděl na frontě, mě vyděsilo: my nejsme připraveni vést válku takové intenzity. Nevydržíme ani čtvrtinu toho, co vydrží tamní obyvatelstvo, naši lidé toho nejsou schopni a Rusové, říkám vám, ti vydrží…“
[Od: Milan Petrželka, dne 4.2.2023]
