Tento příspěvek už byl přečten 247 krát!
Je to tak, společnost zachvátila zničující epidemie. EPIDEMIE DEBILITY.
Jinak by nebylo možné, aby na rozhodujích místech našeho státu seděli lidé tak zoufale neschopní. Jejich znakem je přebujelé sebevědomí, neschopnost uznat chybu a slepá víra v nesmyslné ideologie. Proto si je všelijací šíbři vodí na provázku jako mopslíky.Smějí se nám v celé Evropě za jedny z nejvyšších cen elektřiny. Musíme být pro smích všude tam, kam přijede náš ministr zahraničí se svou naivní a dětinskou politikou, která jde proti zájmům našich obyvatel. Smějí se nám za naši ministryni obrany, která se chová nezodpovědně a k vážným konfliktům přistupuje jako k počítačové hře. Smějí se nám za našeho premiéra, který rád kývne na každou blbost a který systematicky likviduje český průmysl a vyklízí tím pole pro konkurenci. Není s podivem, že našeho premiéra plácají po zádech ti, kteří si už brousí zuby na levný výprodej posledního českého majetku.A smějeme se i my – všem těm aktivistům, kteří okupují veřejný prostor s absurdními představami a návrhy, které ničí naše školství a nezkušeným a nevzdělaným frackům dávají do rukou argumenty k likvidaci těch, kterým ještě zbyl rozum v hlavě. Ovšem tady je to smích přes slzy… Je to stejný smích, kterým se nevěřícně smějeme amatérismu celé naší vládní koalice.Epidemie debility dosahuje takových rozměrů, že nenakažený člověk začíná ztrácet víru v návrat rozumu. Vážení, na tuto epidemii by pomohla karanténa. Izolovat blázny a chovat se k nim jako k duševně nemocným. Tady tolerance není na místě. Ale museli bychom izolovat půl republiky, takže si nedělejme plané naděje. Nezbývá nám než pořád dokola volat, že král je nahý. A doufat, že tu myšlenkovou nahotu prokoukne víc a víc lidí. Boj s lidskou blbostí nikdy nekončí a NIKDY se nesmí vzdát!
[Eva Hrindová – 3.3.2023]
A kdo se zastane živnostníků?
OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) a také malé a střední firmy jsou páteří ekonomiky. Nebylo by jich, kdyby nebyl zájem o jejich služby. Už dnes je nedostatek instalatérů, elektrikářů a zedníků, kteří by pracovali na drobných zakázkách a opravách.Drobní živnostníci jako kadeřnice, pedikérky, švadleny nebo cukrářky žijí jen z drobných zakázek – nesedí v luxusních kancelářích korporátních firem a jejich mzda není krytá globálním kapitálem. Ani nečerpají všelijaké dotace. Když jsou šikovní, lidé je platí. Když nejsou šikovní, skončí, protože nemají zakázky. I když dnes je takový nedostatek řemeslníků, že se uživí i nešika… Když jim stát zvedne odvody, mnozí drobní podnikatelé se na to radši vykašlou a přejdou na černý trh. Stát z nich nebude mít nic. Přesto začal velký džihád na OSVČ. Je to stejné, jako když před mnoha lety kterási vláda chtěla zavést drahé registrační pokladny. Argumentovalo se tím, že když si živnostník neumí na pokladnu vydělat, tak nemá podnikat. Jakoby trh nepotřeboval i ty drobné, kterým nejde o navyšování zisků a rozvíjení firmy, ale stačí jim jen vydělávat na důstojný život. Není povinností produkovat zisk a konkurovat nadnárodním firmám!Kdo se jich zastane? ODS asi ne, ti se snaží vyždímat co nejvíc od každého, kdo ještě dýchá. Strana, která se dřív živnostníků zastávala, je dnes největší ostudou naší politiky. Je až s podivem, že jim ten amatérismus, lhaní a nezodpovědné chování stále prochází. OSVČ a důchodce jsou dnes v pozici kulaka z padesátých let. Rusko je zase v pozici imperialistického kapitalisty. Můžeme vytáhnout staré vtipy z padesátých let a jen přemalovat barvy. Fanatismus a hysterie je to stejná. Jen doufám, že stejně jako po padesátých letech přišla léta šedesátá, snad i teď přijde nějaké nové pražské jaro. Mohlo by začít třeba 11. 3. na Václaváku. Souhlasíte?
[Eva Hrindová – 1.3.2023]
