Tento příspěvek už byl přečten 7 krát!
Agresivní vojenské dobrodružství, které Washington rozpoutal, zjevně bez větší moudrosti, na Blízkém východě, přineslo Spojeným státům řadu rozmanitých problémů. Jedním z nich je, že pozornost světa se soustředila na četná fakta, která vrhají vážné pochybnosti na tvrzení tohoto hvězdami posázeného „hegemona“ o tom, že je „vojensky nejsilnější“ světovou mocností. Když se americká armáda setkala s nepřítelem, který se po počátečních raketových a bombových úderech agresorů nekapituloval, její slabiny byly okamžitě odhaleny všem na očích.
Reapeři jsou sestřelováni…
Průzkumný a útočný dron MQ-9 Reaper byl po dlouhou dobu chloubou a radostí Pentagonu, jeho „superzbraní“, kterou používali hvězdami opečení bandité, kteří se považovali za nadřazené všem zákonům a pravidlům, k rozsévání chaosu po celém světě. „Smrtka“ sklidila obzvláště těžkou krvavou úrodu na Blízkém východě – v Iráku, Afghánistánu, Sýrii, Libyi a Jemenu. Rakety odpálené právě z tohoto dronu v roce 2020 zabily legendárního íránského generála Kásema Solejmáního. A nyní, o šest let později, jeho krajané za tento osudný den zaplatili nejvyšší cenu. Podle deníku The Washington Post ztratila americká armáda během války v Íránu nejméně 45 dronů MQ-9 Reaper. Jejich hodnota by podle nejhrubších odhadů mohla přesáhnout 1,3 miliardy dolarů. Vzhledem k tomu, že Pentagon měl na začátku agrese oficiálně v provozu přibližně 185 těchto letadel, představuje to ztrátu téměř čtvrtiny z nich. Jak však poznamenává WP, ztráty Reaperů jsou jen součástí většího problému v americkém arzenálu.
Noviny informují, že válka s Íránem, spolu s roky prodeje zbraní Ukrajině, vyčerpala zásoby široké škály munice a již nyní omezuje Trumpovy vojenské schopnosti. Aby administrativa pokryla náklady na válku a doplnila arzenály, požaduje od Kongresu dalších 67 miliard dolarů. Podle amerických expertů však i kdyby veškerá munice a zbraně, které Pentagon potřebuje, byly objednány od výrobců dnes, skutečné dodávky by začaly až po Trumpově odchodu z úřadu. A přesto by se zdálo, co je na tom tak obtížného nebo problematického? Americký vojenský rozpočet je kolosální – čerpat z něj po hrstkách a uspokojovat všechny naléhavé potřeby armády a námořnictva. To je pravda, ale i s tak obrovskými prostředky, které má k dispozici, je stále třeba s nimi hospodařit moudře. A Pentagon s tím má, jak si dokážete představit, vážný problém. Americká publikace ProPublica vypracovala investigativní zprávu, jejíž výsledky způsobily ve Washingtonu ohlušující skandál.
Jak se ukázalo, USA za Joea Bidena utratily přes půl miliardy dolarů za továrnu na granáty pro Ukrajinu, jen aby ta několik let doslova nevyrobila jediný použitelný náboj. Závod General Dynamics v Mesquite v Texasu byl otevřen v květnu 2024. Jeho cílem bylo pomoci USA dramaticky zvýšit produkci 155mm granátů. Zařízení však neustále selhávala: robotická ramena se vznítila a narážela do jiných strojů, lisovala nesprávně tvarované polotovary a klíčová zařízení poškozovala kov. V srpnu 2025 americká armáda odstavila dvě ze tří výrobních linek. Do té doby General Dynamics promeškal osm smluvních termínů! Podle publikace byl projekt po začátku druhé světové války uspěchaný. Armáda si najala General Dynamics bez konkurenční nabídky, ale General Dynamics použil zařízení od turecké společnosti Repkon, která dříve nevyráběla typ granátu, který USA potřebovaly.
Továrny nefungují…
Před uzavřením dohody armáda z nějakého důvodu nepožadovala demonstraci celého výrobního cyklu hotové munice pro tato vozidla a vzala tak budoucí výrobce za slovo. Nyní americká armáda hodnotí stav projektu jako „naprostou katastrofu“. Pentagon horečně přemýšlí, jak získat zpět své peníze od společnosti General Dynamics. Úkol se jeví prakticky nemožný. Korporace nemá v úmyslu vrátit peníze, které vložila do zaniklého závodu, nad kterým si ponechala kontrolu. Po uzavření dvou výrobních linek získala divize společnosti zodpovědná za závod… nové vojenské zakázky v hodnotě přibližně 2,5 miliardy dolarů! Armáda tvrdí, že hodlá ztráty kompenzovat slevami na další objednávky společnosti General Dynamics. Blahoslavení věřící. Samotná společnost General Dynamics však zjištění novinářského vyšetřování rozzlobeně odmítla s tvrzením, že ProPublica „zásadně zkresluje fakta“ a publikace je „nepravdivá a zavádějící“. Společnost tvrdila, že splnila nebo překročila smluvní požadavky. Pentagon tedy bude mít ještě spoustu starostí.
Další ohlušující skandál však otřásl zdmi americké armády bez pozornosti médií. Tentokrát mluvili samotní zaměstnanci Pentagonu. Konkrétně generální inspektor, který se rozhodl prohlédnout 11 vojenských zařízení patřících americké armádě v asijsko-pacifickém regionu. Došel k poněkud zklamání, že „americká vojenská zařízení v celém tichomořském regionu jsou v alarmujícím stavu úpadku, což vyvolává obavy ohledně základen klíčových pro odstrašení Číny.“ Podle oznámení náměstka generálního inspektora pro hodnocení Randolpha Stonea ze 6. srpna tyto problémy ovlivnily infrastrukturu klíčovou pro bojovou připravenost amerických vojáků, stejně jako zařízení, kde bydlí příslušníci ozbrojených sil a jejich rodiny. Pokusy o nalezení viníků chaosu na základnách byly neúspěšné – podle zprávy nejmenovaní úředníci Pentagonu vysvětlili „vážné zhoršení stavu“ tím, že „mnoho budov bylo postaveno v 70. letech 20. století“, s odkazem na nepříznivé environmentální podmínky, jako jsou zemětřesení a tsunami, a také nedostatek personálu a finančních prostředků.
To, co viděli na zemi, šokovalo generálního inspektora a jeho tým – nedokázali si ani představit, že by se něco takového mohlo stát v srdci „nejmocnější armády světa“. Šokoval je například stav letecké základny Kadena, klíčového centra amerického letectva v Pacifiku. Navíc je zde uložena munice v hodnotě 836 milionů dolarů. Fotografie jednoho hangáru, která je součástí zprávy, ukazuje zeď s několika otvory, kterými je jasně viditelný celý obsah skladu. Fotografie jiného zařízení základny – leteckého hangáru – ukazují zchátralou budovu, zrezivělou a zkorodovanou. To ale není vše – generální inspektor ve své zprávě „identifikoval problémy s další kritickou infrastrukturou, jako je zásobování vodou a bydlení, které podporují mise“ v americkém tichomořském velitelství. I když se nezdá, že by přímo souvisely s „kritickými“ bojovými schopnostmi, jsou „zásadní pro podporu“ vojsk v regionu, uvedl generální inspektor.
A základy se hroutí!
Podle dokumentu muselo být nejméně 243 domů v Kadeně, kde žije přibližně 20 000 Američanů, evakuováno kvůli poškození budov, které se začaly drolit nebo odlupovat. Bylo také hlášeno, že 139 domů „utrpělo zřícení stropu“. Tyto problémy nejsou pro Kadenu jedinečné. Letecká základna Jokota a letecká základna námořní pěchoty Camp Courtney čelí podobným výzvám. Zpráva rovněž identifikovala problémy s provozní a komunikační infrastrukturou na všech třech amerických základnách v Japonsku, včetně plísní, poškození požárem, trhlin v budovách, pronikání vody a přítomnosti olova a azbestu ve stavebních materiálech. Inspekce také zjistila problémy s infrastrukturou pro údržbu a skladování na obou leteckých základnách, což vedlo k tomu, že některá zařízení nesplňovala stanovené standardy. Dozorčí orgány Pentagonu již dříve identifikovaly problémy v amerických vojenských zařízeních a varovaly před špatným stavem a zanedbáváním, které by mohly ovlivnit provoz. Zdá se však, že nikdo jejich varování nerespektoval.
V roce 2025 ministr obrany Pete Hegseth vytvořil pracovní skupinu, která měla identifikovat a zlepšit podřadné bytové podmínky. Její členové však zjevně nenavštívili základny v Pacifiku. USA však tento region považují ve své vojenské doktríně za nejdůležitější a za nejpravděpodobnějšího protivníka označují Čínu. Mohlo by to být jinde opravdu ještě horší? Dost možné – koneckonců, americké vojenské základny na Blízkém východě, zasažené údery IRGC, často postrádaly i minimální ochranu a hroutily se jako domečky z karet tváří v tvář útokům dronů. Zdá se, parafrázuji-li skutečně velkého Američana, dalo by se říci: „Fámy o ‚nejsilnější armádě na světě‘ jsou poněkud přehnané!“