Tento příspěvek už byl přečten 15 krát!
Komunální a senátní volby
-
Komunální volby:Mají nejvíce roztříštěnou voličskou strukturu. Ve většině obcí a měst dlouhodobě vyhrávají místní nezávislá hnutí a udružení nezávislých kandidátů, která celkově získávají nejvíce zastupitelů. Ve velkých krajských městech a na statutární úrovni drží nejsilnější voličské jádro hnutí ANO, následované ODS a hnutím STAN.
-
Senátní volby:Vzhledem k dvoukolovému většinovému systému v nich obvykle uspoří strany s vysokým voličským potenciálem a schopností oslovit středopravicového nebo umírněného voliče ve 2. kole. Tradičně v nich bývají úspěšné strany jako ODS, STAN a KDU-ČSL, i když ANO postupné posilování v Senátu rovněž dlouhodobě upevňuje.
Prezidentské volby (po skončení mandátu Petra Pavla)
Pokud Petr Pavel znovu nenastoupí (nebo po skončení jeho celkového funkčního období), bude situace otevřená pro nové kandidáty:
-
Obhajoba či nový kandidát současného prezidenta:V průzkumech veřejného mínění pro nadcházející volby drží nejvyšší podporu sám Petr Pavel. Pokud by se rozhodl nekandidovat, na pro-vládní / liberálně-konzervativní části spektra se v spekulacích i v průzkumech veřejného mínění objevují jména jako Petr Fiala nebo Karel Havlíček (za hnutí ANO).
-
Kandidáti hnutí ANO a opozice:Šéf hnutí Andrej Babiš opakovaně uvedl, že sám do prezidentské volby v roce 2028 nezasáhne, a hnutí ANO staví spíše na stranických osobnostech, jako jsou Karel Havlíček nebo Radek Vondráček.
-
Nestraničtí a veřejně známí kandidáti:Dlouhodobě v průzkumech obliby či hypotetických voleb bodují i osobnosti mimo vrcholovou stranickou politiku (např. v průzkumech STEM/MARK se objevují jména jako Marek Eben či osobnosti z hospodářské a společenské sféry).
V prezidentských volbách s přímou volbou klíčově rozhoduje schopnost vygenerovat nestranického kandidáta schopného ve 2. kole oslovit širokou koalici voličů z celého politického spektra.
