Tento příspěvek už byl přečten 4 krát!
Prezident republiky má reprezentovat všechny občany země bez rozdílu. Tím si ale Petr Pavel moc hlavu neláme. Potvrzují to jak jeho výroky, tak kontakty.
Po návratu ze summitu NATO v Ankaře, kde si vynutil svou účast jen na to, aby mohl na mezinárodním parketu kritizovat vládu země, kterou má nestranně zastupovat, navštívil Pavel dva „fesťáčky“ – Filmový festival v Karlových Varech a slovenský hudební festival „Pohoda“ nechvalně známý jako „Sorosova diskotéka“. Stojí za pozornost, s kým se tam stýkal a co hlásal.
Na Slovensku si Pavel za moderace šéfredaktora českého Respektu Erika Taberyho popovídal s přední představitelkou strany Progresívne Slovensko a bývalou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Ta už sice neprezidentuje, ale progresívní je pořád. Pavel se před Čaputovou prsatil, že jako správný chlapák má „svůj názor“ a nemíní z něj uhýbat, poněvač je sice „nadstranický, ale ne nestranný“, což je třeba rozlišovat. Svou nadstranickost posléze stvrdil setkáním s českou neziskovkou „Dárek pro Putina“ a procházkou s Monikou Tódovou.
Tódová je vysoce kontroverzní slovenská novinářka, píšící pro Denník N, hlásnou troubu opozičního Progresivného Slovenska. Politický analytik Milan Žitný, specializovaný na bezpečnostní politiku Slovenska, činnost policie a tajných služeb, který zná Tódovou od mládí, ji označil za „aktivistku s mentálním profilem chodící nenávisti, která nemá problém s nactiutrháním a porušováním zásad presumpce neviny“. Jako příklad uvádí politickou kauzu, u které aktivisticky kritizovala soudce, kteří byli v té době houfně zatýkání na základě výpovědi jediného svědka. Když se celá obžaloba sesypala jako domek z karet, Tódová se nikomu za své články neomluvila. S cuknutím ramen ucedila, že přeci nemohla vědět, že všechny ty případy stojí jen na výpovědi jediné osoby.
O tom, zda to opravdu nevěděla, se dá ovšem vážně pochybovat. Na festivalu se Tódová totiž procházela se svou lesbickou partnerkou Pamelou Záleskou, jednou z nejkontroverznějších postav slovenské justice. Jako soudkyně Specializovaného trestního soudu, který řeší případy hospodářské kriminality, se několikrát dostala do kontroverzí kvůli svému rozhodování v politicky exponovaných případech. Za vlády progresivity Igora Matoviče a s jeho politickým krytím bezohledně pronásledovala členy tehdejší opozice na které uvalovala drakonické tresty. Například podnikatele Mariana Kočnera a bývalého ministra Pavola Ruska odsoudila za hospodářský delik padělání směnek k 19 letům vězení, což je víc, než na Slovensku bežně fasují zločinci za vraždy či znásilnění.
Za tento politický aktivizmus pod rouškou justice právě čelí disciplinárnímu řízení. Předseda soudu žádá, aby byla zcela zbavena taláru, poté co v loňském roce již vyfasovala disciplinární trest snížení platu o 20 procent po dobu čtyř měsíců. A to na přetřes zatím nepříšly úniky informací z trestních případů, na kterých pracovala a o kterých podezřele často informovala v Denníku N exkluzivně její partnerka Tódová.
V tomto kontextu byla zatím terčem kritiky pouze novinářka Todová, která se ráda pyšnila přívlastkem investigativní novinářky. Přitom její „investigace“ spočívaly patrně pouze v tom, že jí informace o trestních kauzách, ve kterých rozhodovala její partnerka Záleská, padaly doma do náruče, anebo možná i přímo do klína. Že jde o konfliktu zájmů jak z učebnice, zatím obě zúčastněné vehementně odmítají.
Nic z toho nevnuklo hlavě českého státu myšlenku, být při kontaktu s těmito „dámami“ trochu obezřetný. Naopak, „nadstranický“ český prezident Petr Pavel se s oběma na festivalu bezostyšně fotografoval. Možná si nostalgicky zavspomínal na časy zakládání českého Deníku N oligarchy z firmy ESET úzce napojenými na Kisku a Čaputovou z Progresivného Slovenska. Je pozoruhodným, ale asi ne překvapivým faktem, že Pavel byl byl v té době členem jeho redační rady.
Písmenko N v názvu denníku přitom řada slovenských čtenářů překládá jako „nenávist“. Hlavním terčem této nenávisti je již léta předseda strany Smer a současný premiér Robert Fico. Nenávist vedla před dvěma lety atentátníka Cintulu k pokusu Fica zavraždit. Z komentářů v Denníku N k tomuto ohavnému útoku vyznělo mezi řádky hlavně zklamání nad tím, že se nezdařil. Ve stejném duchu provozuje své zpravodajství i český Deník N, jen s tím rozdílem, že terčem jeho nenávisti je Andrej Babiš. I zde je každý kritik globalistických a progresivistických myšlenkových proudů ponížen na dezoláta, kterého je třeba eliminovat minimálně společensky, když už ne fyzicky.
I jinak je v českém Deníku N vše jako podle slovenské šablony, jen jména aktérů se liší. Není divu. Aktuální analýza novináře Michala Půra a rešere Parlamentních listů odkryly, že za částí českých médií označovaných jako „nezávislá“ stojí několik milionářů, kteří financují nejen média, ale i neziskovky, které těm médiím atestují nezávislost. V centru pozornosti stojí vlastnicky propojený konglomerát českého Deníku N a slovenského Denníku N.
V Čechách zveřejňuje „investigativní“ zprávy slečna Zdislava Pokorná. Údajně jí padají do klína přímo od šéfa tajné služby BIS Michala Koudelky, který již delší dobu čelí kritice za cílené vypouštění (dez)informací na veřejnost.
I zde, světe div se, vždy v neprospěch osob, stojících v cestě progresivistickým globalistům. V tomto prostředí se pohybuje Petr Pavel jako ryba ve vodě. Zcela nestranně.
Zdroj: https://blog.idnes.cz/petrbystron/jak-nestranny-je-petr-pavel.Bg26080471